Víc než čtyři desítky uprchlíků z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku zahájily hladovku. Tvrdí, že jsou v zařízení vězněni, a obávají se deportace do zemí svého původu. ČTK to řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. K protestu se měli připojit Iráčané a jeden Somálec. V drahonickém zařízení pro uprchlíky bylo dnes obsazeno podle statistik ministerstva vnitra 144 míst.
V prohlášení podepsaném iniciálami dvou uprchlíků, které Vymětal poskytl ČTK, běženci uvedli, že utíkají z rozvrácených a zničených zemí. Podle Vymětala se k hladovce připojilo 44 lidí. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho. Strach uprchlíků pramení podle Vymětala z toho, že někteří z nich dostali rozhodnutí o deportaci a obávají se návratu do země původu. Většinou jde o Iráčany, kteří v prohlášení (níže) tvrdí, že utíkají před válkou a smrtí a nechtějí být vráceni. To můžeme zemřít zde, píšou. Vymětal a zástupci iniciativ jsou s uprchlíky v dlouhodobém kontaktu už z doby, kdy byli v zařízení v Bělé-Jezové. „Jeden z nich se ze strachu vážně zranil, pořezal si ruce. Mají strach se vrátit. Tvrdí, že raději zemřou,“ řekl ČTK Vymětal, který dneškem zahájil i řetězovou hladovku.
Podmínky, ve kterých jsou v ČR ubytováni uprchlíci, kritizují některé nevládní organizace. ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Ke kritice se dříve připojil také vládní výbor pro práva cizinců. Za oprávněné ale považují některé výtky i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a europoslanec za ANO Pavel Telička. Dienstbier tvrdí, že vybírat od uprchlíků poplatky za ubytování a stravu právní řád nedovoluje.
Přinášíme prohlášení uprchlíků tak, jak jej sepsali, v českém a anglickém jazyce:
44 zadržovaných drží hladovku
Mluvčí R.F. a Y.B.
Utekli jsme z rozvrácených a zničených zemí. Na útěku před smrtí a válkou jsme překonali cestou z Turecka do Řecka největší nebezpečí. Utekli jsme do Evropy, do zemí svobody. To, s čím jsme se setkali v České republice, je však opakem naší představy o Evropě. Naší cestou po Evropě nás policie v některých zemích doprovázela, v některých nás přepravovala autobusy. V Čechách nás ale zadrželi, s policejními psy nás prohlíželi a uvěznili. Hladovkou protestujeme proti našemu věznění.
Nemáme problém s policejní kontrolou, ale už nechceme být vězněni. Většina z nás dokázala snést prvních 90 dnů zadržení, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Na útěku před válkou, vězením a násilím se ocitáme se v novém vězení. Každý z nás ve vlasti ztratil někoho z rodiny nebo někoho blízkého. Vězníte nás a jednáte s námi, jako bychom byli nějaká monstra. Nemáme již sílu to dále snášet. Je to náš čas, který zde ztrácíme. Utíkáme před smrtí v naší zemi. Pro smrt se tam nikdy nevrátíme. To můžeme zemřít zde.
—————————————————————————————————————————
44 detainees in the Drahonice detention centre in the Czech Republic have started a hunger strike
by spokesmen R. F. and Y. B.
We have fled from desolated and war-torn countries. On our journey away from death and war, we have survived the dangerous passage from Turkey to Greece.
We have fled to Europe, the land of freedom. However, in the Czech Republic, we are facing the exact opposite of our ideas about Europe.
During our journey through Europe, local police forces were either assisting us or providing transport by buses. In the Czech Republic, we were arrested, searched by police dogs and jailed.
That is why we have started a hunger strike against our imprisonment.
We do not protest against police control, but we do not want to be jailed anymore.
Most of us were able to endure the first 90 days of our imprisonment, but we will not suffer another prolonged period of detention.
On a run from war, prisons and violence, we ended up in another prison. Back in our homeland, everyone lost a family member or a close friend. You are imprisoning us and treating us like monsters. We do not have the strenght to go through this anymore. This is our time we are losing here.
We are fleeing from death in our countries. We will never return there to die. We can rather die right here and now.