Soud znovu zprostil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a tři bývalé zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka viny ze zneužití Vojenského zpravodajství. Verdikt stále není pravomocný, lze se proti němu odvolat. Je to ale již po druhé, co soud Janu Nečasovou osvobodil.
Na začátku jsme viděli bombastické zatýkání, při němž Šlachtova policejní jednotka vstoupila na Úřad vlády a vytahovala lidi doma z postelí. Pak jsme viděli neuvěřitelnou tiskovou konferenci státního zástupce Iva Ištvana, kde se hovořilo o rozkrytí zločinecké organizace a o zabavených kilogramech zlata. Z Jany Nečasové se stala před zraky veřejnosti hlava zločineckého gangu, která si zaslouží, aby ji policie vozila po republice v řetězech. Pak padla vláda a následně se k moci dostalo hnutí oligarchy Andreje Babiše.
Po třech letech je tento případ zcela směšný. Z rozkrytí zločineckého gangu postupem času zůstaly tři komické nesmysly: takzvané korumpování poslanců nabídkou pozic, nezdaněné kabelky a údajné úkolování tajné služby, které nyní soud znovu odmítl.
Co z toho plyne?
Robert Šlachta a Ivo Ištvan svojí nezodpovědnou a záměrně divadelní akcí těžce poškodili demokratický stát. Nejde o to, zda ta vláda byla dobrá, či nikoli, a nejde tu vůbec o obranu Jany Nečasové. Jde tu o obranu právního státu, v němž policejní jednotka nemůže svrhnout vládu. Protože to se jmenuje puč.
Je mimochodem zajímavé, že celou tu dobu bylo jasné, jaká je to nesmírná a do nebe volající šaškárna. Autor tohoto článku na titulní stranu Reflexu napsal bezprostředně po zásahu titulek „Svatý puč“. Prostě nám to bylo s blízkými kolegy jasné, protože z provedení celé této akce přímo čišela naprostá účelovost.
Nyní je nutné si jasně uvědomit, že Šlachta a Ištvan nesou zodpovědnost za bezprecedentní zásah do ústavního pořádku České republiky. Není jasné, zda už tehdy měli své našeptávače v Agrofertu, či zda jim k tomu z Hradu žehnal pan prezident. Jisté je to, že divadelní zatýkací akcí změnili politický systém v zemi. Mohli to udělat třeba jen z naprosté hlouposti či nezodpovědnosti. Ale v každém případě by se měli z tohoto činu zodpovídat. Nemluvě o zničujícím zásahu do soukromí postižených osob.
Robert Šlachta a Ivo Ištvan patří před soud. Ten ať rozhodne, zda je možné zcela nepřiměřeným zacházením s policejní složkou destruovat ústavní systém a zda je možné přednést dramatické obvinění, které změní poměry v zemi, a pak nedokázat prakticky vůbec nic.