Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (vpravo) v družném rozhovoru s Vladimirem Putinem. FOTO: focus.de
FOTO: focus.de
Kdo by před pár dny předvídal to, co se nyní píše ve zprávách, byl by v Německu považován za milovníka spikleneckých teorií. Jak odhalil deník New York Times, Paulu Manafortovi, šéfovi volebního štábu amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, přistálo na účtu 13 milionů dolarů zaslaných „prokremelskými kruhy“ z okolí bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. List tak zvolil ještě velmi opatrnou formulaci: Vzhledem k tomu, že Vladimir Putin osobně představuje „vertikálu moci“ a vyhrazuje si právo rozhodovat i o nejmenších detailech, je zcela legitimní považovat za zdroj špinavých peněz samotný Kreml. Tak uvádí svůj článek pro deník Huffington Post Deutschland odborník na ruskou velmocenskou politiku Boris Reitschuster.
Užší svazky s Kremlem, než se na americké poměry sluší
Odhalení vrhají nové světlo na pochybnou Trumpovu blízkost k Putinovi, tomuto ranaři s nadějí na funkci diktátora. Paul Manafort sice z povinnosti vše okamžitě dementoval a poté raději z funkce šéfa Trumpovy volební kampaně dobrovolně odstoupil, ale síla důkazů je neúprosná. Naznačuje daleko užší svazky s Kremlem, než by se na americké poměry slušelo.
Nejedná se ale přitom jen o činnost šéfa volebního štábu ve prospěch Putinova přítele a bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukoviče. Je tu i Trumpovo otevřené uctívání Putina.
A máme zde také masivní hackerský útok proti Demokratické straně s jeho trapnými odhaleními, z něhož americká FBI viní Moskvu. Je to i Trumpova výzva ruským tajným službám, aby prolomily i soukromé e-maily Hillary Clintonové – „vtípek“, jak to později republikánský kandidát zlehčil.
Máme tu i Trumpovy sympatie k ruské anexi Krymu. A jeho signály, že by neměl nic proti ruské invazi v Pobaltí. Jsou zde i interní výpovědi ruských aparátčiků, že Moskva podporuje Trumpa.
Trump neúmyslným agentem
Trump podle bývalého ředitele CIA Michaela Morella laškuje s Moskvou ani ne tak ze zlého úmyslu jako spíš zásluhou Putinovy šikovnosti. Bývalý důstojník KGB „využil slabostí amerického miliardáře tím, že se mu vlichotil“. Ve světě tajných služeb, pokračuje Morell „bychom řekli, že Putin udělal z Trumpa bez jeho vědomí ruského agenta“.
Nejpozdějí při této výpovědi nás napadnou podobnosti s Německem a některými jeho politiky: Frank-Walter Steinmeier, Sigmar Gabriel, Horst Seehofer, Sahra Wagenknechtová, bývalý ministerský předseda Braniborska Matthias Platzeck nebo bývalý státní tajemník Willy Wimmer – napříč stranami nalezneme i v Německu politiky, kteří dělají Moskvě „Trumpa“.
Užiteční idioti?
Vzniká skoro dojem, že tu máme olympiádu v servilitě, šíření ruské propagandy a budování ruských sítí. Adepty na zlatou medaili jsou SPD, AfD a Levice, následování CSU. Místo medailí však čekají trafiky. Gerhard Schröder a Gazprom nechají pozdravovat.
Vladimir Putin jednou sám sebe označil za specialistu v zacházení s lidmi. Značná část jeho výcviku u KGB spočívala ve verbování cizinců – penězi, lichotkami nebo vydíráním –, ať už jako agentů s úmyslným vlivem, nebo jako užitečných idiotů.
Nedůstojné podlézání Rusku
Co označuje ministr zahraničních věcí Steinmeier (SPD) za „cestu dialogu“, je už dávno trapným podlézáním Moskvě. Za kolik ty „dobré vztahy“ stojí, se ukázalo nedávno, když Putinův ministr zahraničí Sergej Lavrov s ledovým klidem odmítl veškeré požadavky sociálního demokrata a Schröderova odchovance při pokusu vyjednat humanitární úlevy pro válečným peklem sužované civilní obyvatelstvo syrského Aleppa.
Nezbývá než doufat, že odhalení z USA otevřou některým lidem oči. Neboť mnoho lidí Putinovy masivní pokusy o ovlivňování stále ještě vehementně vytěsňuje a nad varováními se usmívá. Mnozí ignorují nesčetné indicie Putinovy skryté války proti Západu, dokud nebudou mít notářsky ověřené důkazy.
Německo v akutním ohrožení
V samotné podstatě zemí vystavěných na tajných službách, jako je Putinovo Rusko, je ale zakotveno, že takové důkazy nemohou nikdy existovat. Pohled na KGB nebo na bývalou východoněmeckou tajnou policii Stasi nám to ukazuje dost jasně. Pokud i trestní právo připouští rozsudky na základě indicií, neměli bychom je při vytváření politických závěrů lehkomyslně ignorovat.
Nebezpečí je opravdu akutní, jak nedávno ve svém článku o možném ovlivňování volebního boje v Německu v roce 2017 názorně ukázal Jochen Bittner pro deník Die Zeit. Putin již v roce 2005 pronesl v ruské Dumě (federální parlament Ruské federace – pozn. red.) větu: „Lidí, kteří sdílejí naše názory, je mnoho. My samozřejmě půjdeme dál svou cestou, budeme bránit naše názory a opírat se o osoby, které je s námi sdílejí – v Rusku, ve Francii a všude ve světě.“
■ ■ ■
Boris Reitschuster vedl v letech 1999–2015 moskevskou redakci magazínu Focus. Letos v dubnu mu vyšel bestseller „Putinova skrytá válka – jak Moskva destabilizuje Západ“ (nakladatelství Econ, Berlín).
