„Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému náboženství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta,“ napsal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na sociální síti Twitter. „Směřovalo to zejména k hnutí, které má naplnění té skutkové podstaty už ve svém názvu,“ doplnil ministr pro server iDnes. Jeho slova patrně souvisela s úterní demonstrací na pražském Albertově, které se společně s aktivisty Bloku proti islámu a členy strany Úsvit–národní koalice zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Podle Pelikána dochází bez reakce policie k šíření nenávisti vůči islámu.
V souvislosti s akcemi, které se v úterý odehrály v hlavním městě, pražská policie zatím neřeší žádný případ podněcování k náboženské nenávisti. Její mluvčí Tomáš Hulan uvedl, že neví o tom, že by policie podobné oznámení dostala nebo že by sama vyhodnotila, že se takový čin stal. „Na místě byli i zástupci magistrátu s pravomocemi,“ řekl Hulan.
Příznivci Bloku proti islámu vyzývají k úplnému vytlačení muslimů z Česka a staví se proti přijímání uprchlíků. Na několika letošních akcích zaměřených proti islámu se objevili příznivci neonacistických či krajně pravicových organizací. Také v úterý bylo na demonstraci několik lidí s krajně pravicovými názory. Prezident Zeman na demonstraci prohlásil, že „je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, a lidé by proto neměli odpůrce islámu a uprchlíků označovat za rasisty“.
Kvůli akcii Bloku proti islámu a prezidenta Zemana policie odmítla pustit studenty ke studentské pamětní desce na Albertově, která upozorňuje na zásluhy studentů na 17. listopadu 1989. Proti uzavření prostoru se ozvala akademická obec. Studenti chystají „Skutečnou oslavu 17. listopadu“ na neděli 22. listopadu.
[ctete]33691[/ctete]
Podle pravidel pro shromažďování úředníci na oznámené demonstraci vyhodnocují, zda nebyly naplněny důvody k rozpuštění shromáždění. „V takovém případě mají pravomoc shromáždění rozpustit, pak činí výzvu k rozpuštění shromáždění a mohou dát pokyn Policii ČR k zákroku směřujícímu k rozpuštění shromáždění,“ citoval pravidla mluvčí magistrátu Vít Hofman. Pokud na akci úředník je, je pouze na něm, aby rozhodl a shromáždění rozpustil, jinak přechází pravomoc na policii. Mezi důvody rozpuštění je mimo jiné popírání práv pro náboženské vyznání nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z tohoto důvodu.