FCM
Drooker

„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“

T. G. Masaryk
logo
Internetový deník pro šíření svobodných informací a kritickou diskusi

Deset článků, které by dnes v Babišově tisku už nevyšly

sad
Foto: sad
Autor: Jiří Sezemský
Česko

Když Miroslav Kalousek ve svém kandidátském projevu na sněmu TOP 09 v neděli mluvil několikrát o nesvobodě médií, tak komentátor HN Jindřich Šídlo a politoložka Vladimíra Dvořáková se tomu ve studiu v ČT24 nepokrytě posmívali. Tvrdili, že jen on, Kalousek, má jakési problémy s médii.

Zde tedy přinášíme důkazy, že tento problém s omezenou tiskovou svobodou nemá jen Kalousek, ale nemalá část české veřejnosti. Jsme zvědaví, co na to obránci současných pořádků řeknou. Přinášíme výběr článků, které vyšly ve dvou klíčových českých denících a dnes by již vyjít nemohly. 

Je nesporné, že vedení redakcí deníků ve vlastnictví Agrofertu pevně utáhlo šrouby. Ze stránek Mladé fronty DNES a Lidových novin zmizely kritické názory vůči majiteli, toho času ministrovi financí. Tím spíše v razanci, která byla ještě nedávno obvyklá. Následující citace z vybraných článků typově představují, o čem bylo možné dočíst se v titulech Mafra do doby, než otěže pevně uchopil nový majitel.

1) Trh Babišovi nevěří (18. 5. 2002, Lidové noviny)

Vladan Gallistl (dnes E15/Euro): „Český kapitálový trh reagoval na spekulace, že Babišův Agrofert nezíská petrochemickou firmu Unipetrol, radostně. Kurz akcií Unipetrolu včera stoupl o více než devět procent. Jednání hráčů na trhu je pochopitelné. Privatizaci Unipetrolu totiž halí závoj tajemství. Stále totiž není jasné, zda kupní smlouva novému majiteli umožní Unipetrol rozprodat. A už vůbec ne, co má Babiš za lubem… Poté, co vláda oznámila, že Unipetrol prodá Babišovi, spadla cena akcií o polovinu, na historické minimum.“

2) Bajka o Unipetrolu (15. 9. 2005, Lidové noviny)

Jaroslav Plesl (dnes šéfredaktor MF DNES): „Andrej Babiš evidentně pomohl svým partnerům z PKN Orlen při privatizaci Unipetrolu a za to od nich měl dostat odměnu v podobě levného odprodeje podílů v několika petrochemických firmách. Privatizace se povedla. Poláci vyhráli a Babiš čekal na svou odměnu. Mezitím se však v polské firmě vyměnilo vedení a noví lidé se Babišovi necítí nijak zavázáni.“

„Alarmující je, že vedle sporu dvou firem jde i o to, jak se při privatizaci chovala česká vláda. A vše nasvědčuje tomu, že její role nebyla tak čistá, jak tvrdí expremiér Gross. V této souvislosti lze s trochou dávky fantazie interpretovat i úplatkářskou aféru „podržtašky“ Doležela jako polský vzkaz Babišovi: Víme toho dost, a když budeš dělat problémy ty nám, můžeme je udělat my tobě.“

3) Miliardář Babiš tlachá jako Pepa v hospodě (20. 9. 2011, MF DNES)

Martin Komárek (dnes poslanec za ANO): „Jeden z našich „nových Čechů“, miliardář Andrej Babiš, tvrdí, že Česko připomíná Palermo. Prý se tu krade po miliardách. Když promluví miliardář, jsou lidé zvyklí poslouchat víc, než když jim totéž říká v hospodě Na Růžku Pepa Tvaroh. V tomto případě by neměli. Kdybyste totiž mluvili s některým člověkem, které jmenuje Babiš, dozvěděli byste se totéž o něm.“

„Náš bohatec vlastně říká: Bez korupce se tu nedá uzavřít takřka žádný obchod. Sám však uzavírá obchody za stomiliony. Je on taková výjimka, nebo taky občas dá těm, co rádi berou – tedy, jak říká, politikům, soudcům a policii?“

4) Blbákov pro 360 vteřin (8. 11. 2011, Lidové noviny)

Petr Kamberský (dnes šéfkomentátor LN): „Náhle prozřevší bojovník proti úplatkům Andrej Babiš se rozhodl změnit prohnilou politiku. Správně! Jízlivé poznámky o kozlech zahradnících si nechte od cesty: když se stejně neuvěřitelný kousek povedl jisté pražské partičce s projektem jménem VV, proč by to nešlo znovu? Když se protikorupčním čističem stal Radek John, který sám byl na výplatní pásce Romana Janouška, proč by nás nemohl očistit Andrej Babiš?“

5) Miliardářovy bláboly. Já to říkal! (24. 9. 2011, MF DNES)

Josef Chuchma (dnes LN): „Miliardář Andrej Babiš byl hostem televizního diskusního pořadu Hyde Park na ČT 24. Musím říct, že jsem nevycházel z údivu a z rozčarování. Andrej Babiš je Slovák dlouhodobě žijící v Česku. O. K. Klidně ať hovoří česky nebo slovensky, ale probůh ne „slovensko-česky“. Jeho míchání českých a slovenských slov a jejich mutování do patvarů upomíná na pajazyk stalinistického aparátčíka Vasila Biľaka. Ale budiž, odmyslíme-li si ohavný Babišův jazykový mix, zůstane nám miliardářova argumentace pro to, proč nyní vyrukoval s apelem proti korupci. A to bylo ještě mnohem smutnější než jeho biľakovské zacházení se slovenštinou a češtinou. Neřekl totiž nic konkrétního. Celé jeho vystoupení byla čirá dojmologie, dokonalá nevěcnost; že se něco říká a něco povídá.“

6) Pavlač útočící (14. 11. 2011, Lidové noviny)

Martin Zvěřina (stále komentátor LN): „Naštvanost velkopodnikatelova, který už nesnese poměry, jež sám spoluvytvářel, spojená se slovníkem a formulační vytříbeností hokyně, dává destrukci jeho počínání potenciál. Určitá část občanů – a to zejména těch, kteří ve volbách dali hlas Věcem veřejným – na to jistě uslyší a zatleská, je jí přitom lhostejné, že pan Babiš je podobně málo důvěryhodný jako Vít Bárta. Když včera pan Babiš suverénně tvrdil na kameru „Superguru řídí všechno“, neměli bychom to číst spíš jako: pro příště chci vše řídit já?“

„Pan Babiš nenabyl svého majetku celoživotním altruismem, proč bychom si tedy měli myslet, že jeho iniciativa je nezištná? Tvrdí-li, že nic neukradl a nic „na něho nemají“, můžeme to též brát jako ilustraci nefunkčnosti justičního systému při vyšetřování privatizačních kauz. Ani obrovská míra korupce v téhle zemi neospravedlní paušální obviňování všech okolo, tím méně nabízí cestu k pozitivní změně.“

7) Superguru Babiš (15. 11. 2011, MF DNES)

Josef Mlejnek (politolog): „Ten, kdo sledoval Babišovo vystoupení v Otázkách Václava Moravce, musel především nevěřícně kroutit hlavou. Údajně jeden z nejbohatších Čechů se totiž předvedl jako pantáta ze čtvrté cenové skupiny. Osočil kdekoho, aniž předložil sebemenší hmatatelný důkaz. Když byl o důkazy žádán, odkázal na média či začal mlžit výrazy typu: „To přece každý ví.“ Pasoval se do role čistého, na kterého ostatní nic nemají, ale budou se ho pochopitelně snažit pošpinit a zničit.“

„Andrej Babiš o současném marasmu opravdu hodně vypovídá, ale nepřímo, kouzlem nechtěného. Soudný člověk se při pohledu na to, co předváděl v televizním studiu, musel otřást hrůzou: jak je možné, že právě tenhle „týpek“ v této zemi vydělal miliardy?“

8) O úplatcích a nedělní škole (22. 11. 2011, Lidové noviny)

Petr Kamberský (dnes šéfkomentátor LN): „Když Andrej Babiš, spolupracovník StB, předlistopadový člen KSČ a tenisový partner Stanislava Grosse, začne moralizovat nad současným mravním marasmem, obrátí se žaludek i těm nejotrlejším. Přesto je v Babišově pohoršující kampani skrytá dobrá zpráva. Andrej Babiš by nemohl nabýt a udržet své potravinářské impérium bez dobrých vztahů s politiky. Žil z privatizací, státních dotací a dobrých vztahů s antimonopolním úřadem. To je očividné. Jak je možné, že se zrovna teď s politickou špičkou rozhádá a po vládnoucí skupině doslova vyjede? Jsou dvě možnosti: buď mu politici vládních stran nejdou na ruku, nebo už je nepotřebuje.“

9) Babišovy začátky: firma pod dozorem tajné policie i KSČ (5. 12. 2011, MF DNES)

Luděk Navara (dnes MF DNES): „Významný podnikatel Andrej Babiš začal kariéru na Slovensku v Petrimexu, firmě obchodující s chemickými produkty. Ta patřila mezi takzvané podniky zahraničního obchodu, jež měly monopol na obchod s cizinou. Pracovali v nich prověření lidé. Je to výtah k dobrému postavení, ale jen pro někoho. Kdo chtěl v komunistické éře pracovat v PZO, musel počítat s pozorností tajné policie a také musel být věrný komunistickému režimu.“

10) Modré krocení pokračuje Babišem (30. 12. 2013, MF DNES)

Vladimír Ševela (dnes Echo24 – píše o Babišovi i nyní stejně): „Ve Valašském Meziříčí stojí hned vedle hřbitova továrna DEZA. Ta podle žebříčku ekologické organizace Arnika vypouští ze všech továren v Česku nejvíc jedů způsobujících rakovinu a zároveň nejvíc neřádu ohrožujícího plodnost. Patří Andreji Babišovi, jehož hnutí ANO se nyní po dobytí ministerstva financí rozhodlo jít do dalšího ukázkového střetu zájmů.“

„Pokud na poslední chvíli nezvítězí zdravý rozum, ministrem životního prostředí se stane Richard Brabec, muž z Agrofertu, bývalý ředitel a současný předseda dozorčí rady jedné z dalších Babišových chemiček, lovosické Lovochemie, která bere třetí místo v antisoutěži o vypouštění látek ničících živočichy a rostliny v řekách.“

BONUS:

Andrej Babiš není žádný spasitel (29. 11. 2011, Hospodářské noviny)

Jaroslav Plesl (dnes šéfredaktor MF DNES): „Při svém politickém tažení si Babiš počíná velmi destruktivně. Když se k němu někdo odmítne přidat, označí ho za součást Palerma. Tak říká zdejším korupčním strukturám. Ale ne každý, kdo Babiše odmítne podpořit, zároveň souhlasí s korupcí. A Babiš není rytíř na bílém koni. Ten se totiž zatím nikde neobjevil. Ale až se ukáže, určitě se Babiše začne ptát na jeho čilé styky se Stanislavem Grossem. Tím Stanislavem Grossem, který je dnes ikonou české korupce.“

Pokud bychom dnes v denících vydavatelství Mafra hledali podobné články týkající se Babišovy přítomnosti i minulosti, dopadli bychom zřejmě jako Jiří Ovčáček, který dodnes hledá Peroutkův článek „Hitler je gentleman“. A přitom mnohé z nich stále platí.

 

Jiří Sezemský

Komentátor Svobodného fóraDalší články autora