FCM
Drooker

„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“

T. G. Masaryk
logo
Internetový deník pro šíření svobodných informací a kritickou diskusi

Jak se MFD a LN změnily po Babišově vstupu do Mafry

Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz
Andrej Babiš
Autor: Vilém Besser
Česko

Když Andrej Babiš koupil nejrozšířenější zpravodajský deník MF DNES a respektované Lidové noviny, které svým titulem navazují na demokratické tradice české žurnalistiky, dostal příležitost významně ovlivnit mediální prostředí v celé zemi. Od té již uplynulo dvacet měsíců a dnes je možné na základě doložitelných faktů posoudit, co se s těmito kdysi nezávislými tituly vlastně stalo.

Novinářské sdružení Free Czech Media provedlo během posledního měsíce podrobnou rešerši, jak Mladá fronta DNES a Lidové noviny změnily svůj styl referování o tomto oligarchovi a politikovi od doby, kdy je Babiš koupil. Zároveň jsme provedli i rešerši, jak tyto noviny popisovaly ostatní politiky, tedy Babišovy konkurenty. Výsledek je naprosto markantní. Kromě toho je patrné, že vliv Andreje Babiše sahá i mimo média, která si koupil. Lze říci, že zpravodajská agenda všech významných médií v České republice je poznamenána existencí hráče, který kumuluje politickou, ekonomickou a mediální moc. Obecně lze toto pokřivění poměrů označit za sníženou možnost uplatnit kritickou žurnalistiku. Jeden z politiků tak funguje na scéně ve zcela odlišném režimu než všichni ostatní.

Sledovali jsme dvě časová období, před vstupem Babiše do zmiňovaných médií a po něm. Šlo o období devatenácti měsíců (listopad 2011 až květen 2013) před převzetím novin a devatenácti měsíců poté (červen 2013 až prosinec 2014). Hodnocení článků jsme rozdělili do pěti kategorií: oslavné, pozitivní, neutrální, spíše kritické a kritické.

Data jsou celkem jasná. Nejde jen o to, že výrazně narostl počet článků, které o Babišovi referují (v MfD ze 176 na 1155, v LN ze 148 na 782), což by se ještě dalo vysvětlit jeho novými vládními funkcemi, ale změnilo se především jeho hodnocení a celkové vyznění informací o něm. Jasně to vyplývá z kvantitativní a kvalitativní analýzy, které FCM provedla podle stanovených kritérií na základě textů, které jsou za dané časové období přístupné prostřednictvím vyhledávače Newton. Výsledky jsou patrné z grafů a tabulek. Jen orientačně třeba v MfD stoupl počet pozitivních článků z 30 na 202, počet kritických klesl ze čtyř na nulu. LN stoupl počet pozitivních článků z 20 na 162 a počet kritických klesl z šesti na pět.

Když miliardář a současný ministr financí Andrej Babiš koupil dva z nejčtenějších českých nebulvárních deníků Mladá fronta DNES a Lidové noviny, bylo zřejmé, že tak drahou investici nikdo nedělá bez důvodu. Babiš deklaroval, že v žádném případě nebude zasahovat do obsahu listů, jeho vliv je ale na základě objektivních dat zjevný.

Od doby, kdy oba deníky koupil, se počet článků, ve kterých je zmíněn jen jednou, dostal téměř na padesát za měsíc. Prakticky to znamená, že v obou titulech vychází v průměru denně nejméně jeden, spíše však dva články, které nějakým způsobem prezentují Andreje Babiše. A není to tím, že je ministrem. Andrej Babiš je totiž zmiňován i v článcích, které se nezabývají Ministerstvem financí a jeho šéfem. Jako vlivný politik se totiž neustále vyjadřuje k širokému spektru témat.

Když původem slovenský podnikatel přišel v listopadu roku 2011 s tím, že se vrhne do politiky, byl pro noviny, jimž nyní vládne, jen zbohatlík, pro kterého je politika jen další kratochvílí. Zemědělský boss přišel s lákavou myšlenkou, podle které zbaví republiku korupce a všichni se budou mít dobře. Paradoxem je, že sám Babiš měl s některými porevolučními politiky nestandardně blízké vztahy. Například s bývalou hvězdou sociální demokracie Stanislavem Grossem. Babišova společnost Agrofert například sponzorovala několik akcí, na které pomáhala shánět peníze Grossova manželka Šárka.

Oba deníky o Babišově chuti vstoupit do politiky informovaly vesměs kriticky a dávaly jeho politickou aktivitu do souvislosti s jeho podnikáním. Kupříkladu Lidové noviny 15. 11. upozornily, že se Babiš setkal se šéfem antimonopolního úřadu v době, kdy tento úřad měl posoudit jeho transakce v petrochemickém průmyslu (Nesmlouvavý manažer Andrej Babiš).

Mladá fronta DNES šla dokonce ještě dál a přinesla informaci o výrocích bývalého poradce premiéra Topolánka Marka Dalíka na Babišovu adresu, a to pod celkem skandálním titulkem Dalík viní Babiše z vraždy Mrázka (MfD 10. 11. 2011). MfD zde citovala týdeník Ekonom.

Babis_MFD_graf

Kromě nárůstu počtu textů je hned patrná jedna věc: V MF DNES kritické články o Babišovi zmizely. Pozitivních je početně sedmkrát tolik. Mírný nárůst spíše kritických článků neodpovídá celkovému vzestupu počtu článků s tématem Babiš.

Téma Babiš se na sklonku roku 2011 stalo na dva měsíce zajímavým. Ať už šlo o Babišovo používání známých jmen – Babiš se zaštiťuje osobnostmi, ty o tom nevědí (LN 12. 11. 2011) –, nebo průběžné upozorňování redaktorů, komentátorů i ostatních politiků, že Babiš vede pouze populistické řeči, které využívají špatné nálady ve společnosti.

Kritický tón tehdy volily především Lidové noviny a jejich redaktor Petr Kamberský. Ten se nebál poukázat na Babišovu minulost v komunistické straně a jako jeden z prvních přišel i s informací, že agrobaron měl dobré vztahy s StB. V Článku s titulkem O úplatcích a nedělní škole (LN 22. 11. 2011)  kupříkladu čteme: „Když Andrej Babiš, spolupracovník StB, předlistopadový člen KSČ a tenisový partner Stanislava Grosse, začne moralizovat nad současným mravním marasmem, obrátí se žaludek i těm nejotrlejším.“

Martin Zvěřina se zase v LN podivoval nad další miliardářovou akvizicí v článku Podniková optika (LN 25. 11. 2011): „Andrej Babiš si najal jako bezpečnostního ředitele firmy Agrofert Jiřího Veselého, bývalého náměstka protikorupční policie. To je pro Agrofert výhodné, protože pan Veselý z titulu své funkce má obrovský přehled o tom, co a kde protikorupční policie zkoumá, zná její metody atd.“

Často se probírala komunistická minulost podnikatele a styky se Státní bezpečností. Babiš podepsal spolupráci s StB, stojí v dokumentech (LN 5. 12. 2011), Babišovy začátky: firma pod dozorem tajné policie i KSČ (MfD 5. 12. 2011). Po vstupu ministra do vedení deníků se celá kauza smrskla jen na zprávy od slovenského soudu, kde se Babiš snažil očistit své jméno. Babišův soud. Noví svědci i spisy (LN 31. 1. 2011), Babiše jsem neverboval, řekl soudu agent StB (LN 15. 4. 2014), Soud: Babiš nebyl agent StB (LN 27. 6. 2014).

Martin Komárek ve svých komentářích podnikatele také tehdy ostře kritizoval: „Andrej Babiš vytušil velice dobře obchodní příležitost a chce se té role chopit. Kudy chodí, tudy mluví o korupci. Neříká nic nového, většinou jen svým specifickým způsobem vypráví úplatkářské příběhy, které se dočetl v novinách, zejména v těchto.“ (MfD 13. 12. 2011) Komárek ještě netušil, že své politické ambice později naplní právě v nově vznikajícím hnutí ANO, tedy Andrejově nové firmě.

Tehdy ještě bylo možné řešit rozsáhlé podnikatelské portfolio druhého nejbohatšího Čecha včetně jeho nezdařené transakce, ve které chtěl získat monopol na českém trhu s pečivem – Babiš sílí od vidlí až k vidličce, omezují ho otevřené hranice. (MfD 7. 5. 2012) Když se v roce 2014 přece jen fúze uskuteční, redaktory už vůbec nezaráží, jak k tomu mohlo dojít, když dříve antimonopolní úřad vydal stopku.

Babis_LN_graf

U Lidových novin je také zřejmé, že nárůst pozitivních článků je vyšší, než by odpovídalo celkovému vzestupu. Neutrálních textů je pětkrát tolik, pozitivních ale osmkrát více. Míra pozitivního referování tedy stoupla. Počet kritických textů ale klesl z šesti na pět. Kdyby byl početní nárůst stejný jako u neutrálních článků, mělo by jich být tak asi třicet. To je samozřejmě mechanický převod, ale je patrné, že se kritické články v celkovém množství jasně ztrácejí.

Jako politik se Babiš ozve až v polovině roku. Opětně nechce komentovat, kdo by měl být podle něj novým prezidentem, spíš si posteskne, že pro svůj stranický plán nemůže získat další přívržence z řad bohatých přátel. Přesto je na sjezdu svého ANO zvolen drtivou většinou za předsedu – 73 hlasů ze 76 a Babiš je šéfem hnutí. Nemá sice program do voleb, ale podle svého vyjádření, na které dostane prostor na stranách Mladé fronty DNES, ho dva roky před volbami nepotřebuje. Martin Komárek ještě stále pochybuje o politických schopnostech svého budoucího šéfa. V článku Nechceme je. Nerozpadá se jen TOP 09, rozpadá se systém (MfD 11. 8. 2012)  „Andrej Babiš se sice snaží, ale nic nenasvědčuje tomu, že by byl v politice byť zlomkem tak obratný jako v obchodě.“

Poprvé zaznívá slovo oligarcha. Daniel Kaiser z Lidovek tak označí Babiše ve svém komentáři při jeho dalším pokusu o získání mediálního vlivu – Andrej Oligarcha. (LN 16. 8. 2012) Ani tentokrát to ale nevyjde. „Babiš by rád koupil rovnou vlastníka Aktuálně.cz, jímž je internetová firma Centrum Holding. Jeho ochota pořídit si v balíčku i zavedené médium je ale důkaz, že v tomto případě skutečně jde o tupé hromadění moci, po hospodářské i mediální a politické.“

Na podzim už bylo třeba začít představovat volební lídry všech stran kandidujících do Senátu. Mezi kampaní ještě Babiš neúspěšně zkusí získat 51 procent největší české dřevařské firmy Less.  Babiš měl padlý Less na dosah ruky, teď to bude mít těžší. (MfD 5. 10. 2012) Rozhádal se také s obchodními řetězci, které odmítnou z jeho firem odebírat pečivo. Babiš se opřel do řetězců, označil je za teroristy. (MfD 3. 11. 2012) Jako by se najednou přestalo dařit. Do Senátu se totiž nikdo z hnutí ANO nedostane. Stále se ale z novin o těchto neúspěších dozvídáme. Dokonce se objeví i zprávy, že ani zaměstnanci Babišova impéria nemají práci jistou. Když nepomůže ani Dobroděj, jde do tuhého (MfD 11. 12. 2012).

Na začátku roku 2012 už podnikatel brojí do voleb. Vydává svůj bezplatný týdeník 5+2 a zkouší na svou stranu získat známá jména. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. (MfD 15. 2. 2013), Babiš a Fischer: sňatek z rozumu? (LN 18. 2. 2013) Martin Komárek už zřejmě tuší, kam povedou jeho kroky, a komentáře jsou teď umírněnější – Babišovo ano! 2011 (MfD 4. 3. 2013) „Uspěl v podnikání jako málokdo. Patří k tisícovce nejbohatších lidí na světě. Jistě, v divokých devadesátých letech se pro lidi s obchodním talentem bohatlo dobře, ale sám Babiš není přímo spojován s žádným vážným případem masového rozkrádání či velmi podezřelé privatizace. Ti, kdo ho osobně znají, říkají, že řídí svůj kartel prozíravě, kompetentně a s ohromnou pracovitostí, která přechází až v pracovní umanutost spojenou s osobní skromností na českého novozbohatlíka poměrně nevídanou.“

Babišovi už je jasné, že jeho politický vliv do značné míry závisí na tom, kolik médií bude mít na své straně. Proto od uhlobarona Bakaly kupuje slovenské vydavatelství Ecopress. Cena není zveřejněna, ale mluví se o částce kolem 37 milionů, což je podle slovenského obchodního rejstříku základní majetek firmy.

Babis_Blesk_graf

Změna přístupu je vidět na deníku Blesk. Jde o titul, který Andreji Babišovi nepatří a nemá nic společného s vydavatelstvím Mafra. Přesto i tady došlo k výrazné změně. Kvantitativní nárůst je zcela zřejmý. Pozoruhodná je ale skladba. Před Babišovým vstupem na mediální trh nebyly v Blesku žádné oslavné články, poté jejich počet stoupl z nuly na osm. Poměr pozitivních ze sedmi na 73. Zcela ale zmizely texty kritické, z 11 na nulu. Blesk otiskl v dubnu 2012 o Babišovi kritické články, ve kterých Babiš prohlásil, že tvrzení v nich vyvolala dojem, že jako podnikatel jedná zavrženíhodným, nepoctivým a nemorálním způsobem. Soudně se domáhal, aby se mohl v Blesku vyjádřit. Nyní se s novými majiteli pokouší dojednat smír.

Babiš začíná být pevný v kramflecích. Mluví o řízení státu, na které by použil stejný model jako na svou firmu. Stát bych řídil jako Agrofert, říká Babiš. (LN 15. 4. 2013) Daniel Kaiser v Lidových novinách se nebojí zmínit rozporuplnost Babišových výroků. Na co čeká? (LN 15. 4. 2013) „Andrej Babiš není původem Čech, ale v jednom ohledu do české politiky dobře zapadá – rozporem mezi upejpáním a touhou být zvolen.“

Kaiserovi však stále leží v žaludku minulost politika, který pracoval pro komunistickou Stb. Já jen rozvědčík. (LN 10. 6. 2013) „Tuto stopu dávno před Berbrem prošlapali jiní zaměstnanci a spolupracovníci rozvědky – Josef Tošovský, Jiří Komorous, Andrej Babiš. Na Babišově případu už brzy zjistíme, jak je pohádka o profesionální komunistické rozvědce přijatelná.“ (Berbr je místopředseda Fotbalové asociace ČR. „Dělal jsem sedm let u rozvědky, to mě utužilo. Měj sem na starosti Bundesnachrichtendienst, německou rozvědku. A Izraelce,“ řekl Berbr v knize Kmotr Fotbal, kterou vydal deník Insider. Komorous je bývalý vysoce postavený policista, který v roce 1987 usiloval o vstup do StB a označil se tehdy za „přesvědčeného internacionalistu, plně oddaného marxismu-leninismu“.)

Babiš se brání článkem v Lidovkách nazvaným Komentátor soudcem, ve kterém o sobě mluví ve třetí osobě: „Zvykl jsem si, že komentátoři LN odsuzují cokoli, co Babiš učiní, asi mají z něčeho strach.“ A dále: „Pan Martin Komárek, na kterého Kaiser zřejmě ve svém komentáři naráží, nikdy nebyl Babišův příznivec, jak se nakonec dá vyčíst i z jeho komentářů. Pochopil ale, že poměry v téhle zemi nadáváním v novinách ani v hospodě nezmění. Nebál se vylézt z pohodlí redakce a jít do boje za lepší politiku a budoucnost po hlavě.“

Po čtrnácti dnech už je ohledně novin a jejich vztahu k Babišovi o dost jasněji. Pod jeho vládu od června 2013 spadá i MAFRA, vydavatel Mladé fronty DNES a Lidových novin. Šéfredaktor druhého jmenovaného deníku Dalibor Balšínek ihned přichází s prohlášením, podle kterého se nic nemění a stejně jako doteď nebude nikdo diktovat, co se smí a nesmí otisknout. Za svým názorem si může stát jen do poloviny listopadu, kdy v listu končí.

Pak se popisovaná témata mění. Babiš má restauraci poblíž Cannes. Vznikla náhodou, říká. (MfD 29. 7. 2013) Nebo významná zpráva: Babiš chce rozšířit výrobu močoviny. (LN 6. 8. 2013) „Pro Babiše je močovina klíčovou komoditou, která mu přináší většinu jeho bohatství. Produkuje ji i Babišova chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH, která je největším výrobcem močoviny a amoniaku v Německu.“

Najednou se vynořují zprávy o Babišových úspěších. Zemák, Kremláček a teď… Babišák. (MfD 23. 8. 2013), Bývalý diplomat Telička kývl Babišovi. (LN 30. 8. 2013), Babiš má Jágra i podnikatele. (MfD 3. 9. 2013). Hvězdu kanadsko-americké NHL sice použije v rozporu se zákonem, ale podnikatel samozřejmě dostane prostor vše vysvětlit, když argumentuje pouze propagací svého výrobku. „ ,Nejpracovitější český sportovec si zaslouží pořádný kuře,‘ napsal včera Andrej Babiš pod svou fotografii s Jaromírem Jágrem.“

V září vychází v Lidových novinách velký rozhovor Nebyl jsem Havel, jdu do toho až dneska (LN 7. 9. 2013), kde se stylizuje jako chudý kluk ze Slovenska, který přišel k bohatství, jehož cesta do politiky byla lemována jen dobrými úmysly. Na nepříjemné otázky odpovídá sice poněkud podrážděně, ale vždy dokáže vyargumentovat jakékoliv své tvrzení. Když je v dalších rozhovorech konfrontován s rozporuplností svých názorů, přichází s jednou ze svých stěžejních vět. Jen hlupák nemění své názory a rozhodnutí. (MfD 13. 9. 2013) Mladá fronta DNES ho v titulku cení tituly Odborář, diplomat i podnikatel. (MfD 13. 9. 2013) „Jako podnikatel je bezesporu charizmatický. Zda je věrohodný, musí ještě předvést, zatím není důvod domnívat se, že to je druhý Vít Bárta s Věcmi veřejnými.“

Babiš_tabulka_MF_2

O střetu zájmů při možném zvolení do vlády nechce ani slyšet, jeho média o něm tedy radši ani nespekulují. Na kritiku není na stránkách MF a LN místo. Spíš se v různých regionálních mutacích můžeme dočíst, kde všude ANO se svým předsedou vystoupili a jak předseda slibuje lidem práci – Babiš lákal voliče i příští podřízené (MfD 19. 9. 2013) – a že na jeho mítinky míří i slavní sportovci – Bauer a Váňa. Sportovní legendy se sešly na mítinku s politiky (MfD 25. 9. 2013).

Politika vydavatelství je jasná. Zatímco prodávanější Mladá fronta DNES píše veskrze pozitivně („Andrej Babiš je – ať se nám to líbí, či nikoliv – zatím možná nejvýraznějším ‚úkazem‘ aktuální předvolební kampaně.“) (MfD 30. 9. 2013) a dává ministru financí velký prostor k vyjádření svých plánů a představ – Babiš chce 15 procent hlasů, jak vytvořit fungující stát, Lidové noviny se ve svých komentářích nebojí pustit i do mírné kritiky. Veskrze jde spíš o nečitelnost hnutí ANO a jeho neprogramu – Program? Jaký program? (LN 30. 9. 2013), sem tam ale padne výtka i na samotného Babiše. Nejvíc se ozývá komentátor Martin Weiss, třeba v článku Poprava pravice (LN 1. 10. 2013), který poukazuje například na mediální schopnosti svého šéfa. „Babiš si díky svým prostředkům a konstelaci panující v médiích zajistil, že je vnímán veřejností tak, jak on chce, a ne tak, jak by ho líčili jiní. Jeho negace politiky zabírá.“ Weiss pak na konci listopadu v novinách končí. Důvodem odchodu je podle jeho slov změna majitele.

Politolog Bohumil Doležal zpochybňuje řízení státu jako firmy a ve spojení s Babišem používá slovo oligarcha – Zrození oligarchy. (Neviditelný pes 5. 10. 2013) To Babiš komentuje ve svém sloupku Kalouskův komentátor? (LN 4. 10. 2013): „Trochu mne mrzí, že politolog nepozná jasně zacílený předvolební útok Kalouskovy strany. Podle výzkumu sociologa Jana Herzmanna má ANO šanci získat až 131 tisíc příznivců TOP 09. Útoky pana Kalouska jsou tedy logické; o čem svědčí útok pana Doležala, to nechám na něm.“

Od srpna 2013 začíná rychlý nárůst článků s Babišovským tématem, to už je doba, kdy je koupě MAFRY zpečetěna. Od skromných 17 zmínek se v říjnu dostane podnikatel na stránky novin 164krát. Mladá fronta DNES proto přispěchá s článkem, ve kterém popíše, jak mile Andrej působil při návštěvě redakce a že v žádném případě nejde o někoho, kdo by diktoval, jak mají jím vlastněné noviny psát. Vychází kodex, který má přesvědčit i největší pochybovače o tom, že noviny zůstanou svobodné. Jako důkaz listy přichází s odvážným článkem Bývalí členové KSČ se vracejí, vedou strany do Sněmovny (MFD 7. 10. 2013), nebo komentářem Michala Musila – Babišova kampaň je úspěch, ve Sněmovně hrozí nová nemehla. (MFD 8. 10. 2013)  „Andrej Babiš si patrně myslí, že když uspěl v jiných oblastech (a předvídali mu opak), uspěje i v parlamentní politice. Jenže úspěch v minulosti nezaručuje úspěch v budoucnosti. Poslanec Sněmovny nemůže fungovat jako šéf Agrofertu.“ Po půl roce se i na stránky MFD dostane polemika na téma koupě médií politiky. Čtenáři jsou ale ubezpečeni, že obranné mechanismy fungují tak spolehlivě, že není třeba se ničeho bát.

Babiš_tabulka_LN_2

 

Po volbách ale  Lidové noviny poukazují na Babišovu neznalost problematiky rozpočtové a daňové politiky. Vzájemnou náklonnost miliardáře a prezidenta Zemana zase zmiňuje Luděk Navara v článku Fru(lu)strace. (MfD 27. 11. 2013) „Dnes jsme svědky něčeho podobného, ale naruby. Navrhuje se zrušit (lustrační) zákon, aby se bohatý a vlivný muž v důsledku toho mohl stát ještě vlivnějším.“ O tři dny později ale deník zpochybní věrohodnost svazků. Spojení Zeman-Babiš ale beztak redaktorům nedá spát a v prosinci si dovolí napsat  – Prezident má nového miláčka, staré přátele tradičně likviduje. (MfD 7. 12. 2013) Do konce roku ještě Lidové noviny stačí ministra financí osočit z toho, že porušuje koaliční principy, naopak MfD ho označí za krále současné politiky.

Do roku 2014 zřejmě šéfredaktoři slíbili, že trochu uberou v kritice. Proto se o Babišovi mluví jen v superlativech – Přišel, makal, zvítězil… (LN 30. 12. 2013), Babiše čeká nový svět  politiky. (LN 8. 1. 2014), Jdu do nové firmy a vím, že narazím (MfD 11. 1. 2014), Uragán Babiš. Rozhýbe moloch financí? (MfD 30. 1. 2014), Babišova restaurace ve Francii získala hvězdu (MfD 25. 2. 2014).

Přesto Babiš nezapomíná na to, jak umí být prudký a agresivní. Redaktora z konkurenčního serveru Echo24 označil za tuneláře a bílého koně a slíbil vydavateli finanční kontrolu. Po dvou dnech svá slova ale přehodnotil a na stránkách Mladé fronty se dokonce omluvil: Babiš: Nechci nikoho umlčovat. Omlouvám se (MfD 27. 3. 2014).

Šéfredaktorka MfD Sabina Slonková opět ujišťuje, že by redakci neřídila v momentě, kdy by jí někdo diktoval obsah listu: „Za ty čtyři měsíce, kdy tu pracujeme v tandemu, nenastal jediný případ, kdy by Andrej Babiš zvedl telefon a řekl: Tohle nevydávejte, tohle vydejte, tohle udělejte jinak. Vztah s vydavatelem je jasně definovaný a musím říct, že dohody ze strany Andreje Babiše platí, že je dodržuje.“ (mediar.cz, 10. 5. 2014)

Tento pohled na věc jí vydrží do 1. srpna, kdy z listu pro diametrálně odlišné názory na obsah od zbytku vedení firmy odchází.

Na její místo je dosazen Jaroslav Plesl. Ten má obrovskou výhodu v tom, že je zvyklý pracovat pod majitelem, který určuje obsah jím vlastněných médií. Pleslovým bývalým šéfem v Týdnu je totiž Jaromír Soukup, který ovládá skupinu Empressa a je veřejným tajemstvím, že bez jeho požehnání se nestane ve firmě nic. Plesl slibuje – Nový šéfredaktor: MF DNES bude pestrá a dravá (MfD 3. 7. 2014), ale po změně ve vedení Mladé fronty DNES dále pokračuje nastavený model. O šéfovi jen hezky, když někdo říká něco špatného, nesmí to vypadat jako stanovisko deníku. Když dojde k přestřelce ministra financí a ministra zdravotnictví, připomenou se jen hříchy druhého jmenovaného. Konkrétně podezřelá stavba jeho rodinného domu. Pokud se dělá rozhovor s odborníkem, měl by pokud možno Babiše pochválit, popřípadě ho nezmiňovat. Na ten lehce kritický tón jsou tu záložní Lidové noviny. Aby ale udělaly svému majiteli také dobře, vychází k jeho narozeninám oslavný článek Varianta vůdce LN (6. 9. 2014), který je tím nejodpornějším důkazem, že Babiš má jasnou vládu nad tím, co se v jeho médiích uveřejňuje. „Tento slovesný útvar nemá být pajánem na Babiše. Spíš konstatováním, že doba, vývoj a stav společnosti přinesly latentní potřebu i možnost vstupu nějakého ‚babiše‘ do zbytnělé, vyčerpané a znehybnělé české politické scény.“

Varianta vůdce je text výjimečný, ukazuje ale, kam už je možné s trochou snahy v médiích dospět.

 

Prosíme, podpořte Svobodné fórum

Vážení čtenáři, tento článek si v drtivé většině českých novin a časopisů nepřečtete. Dokonce i veřejnoprávní televize tyto informace potlačuje. Prosíme, podpořte nás finančním darem v naší veřejné sbírce, abychom mohli i nadále šířit svobodné informace.

Provoz tohoto nezávislého média, které usiluje o udržení liberálních poměrů v naší zemi, zabezpečují čtyři lidé s využitím fotobanky ČTK.. Oslovujeme v průměru týdně na 120 tisíc uživatelů. Abychom udrželi provoz tohoto webu, potřebujeme Vaši pomoc.

Váš sponzorský dar můžete zaslat na tento sbírkový účet:

Česká spořitelna:  37 68 25 83 79 / 0800

V případě vaší daňové potřeby s Vámi korespondenční cestou sepíšeme darovací smlouvu.

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]